Městská vlajka
1.2.1995 předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Milan Uhde (*28.7.1936, v úřadu 1993-1996) předal slavnostně prapor města Dvora Králové nad Labem starostovi města ing. Milanu Moravcovi (*14.7.1934, +4.8.2017, v úřadu 1993-1998) v Síni státních aktů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v Praze. Prapor byl schválen rozhodnutím č. 21 předsedy Poslanecké sněmovny 19.1.1995.
Podle členů heraldické komise parlamentu: "jde o unikátní případ, kdy se městský prapor neodvozuje od městského znaku, ale z praporu městské hotovosti."
List praporu tvoří tři vodorovné pruhy - zelený, bílý a zelený v poměru 2:1:2. Poměr šířky k délce listu je 2:3. Bílý pruh uprostřed symbolizuje Labe, které protéká městem, horní i dolní zelený pruh symbolizuje zeleň, která je ve městě i v jeho okolí.
Prapor naděje (Městský prapor)
Tento městský prapor byl vytvořen podle praporu městského vojska (tzv. Hotovosti). Podle pověsti se Městská hotovost zúčastnila v roce 1620 bitvy na Bílé hoře. Ve skutečnosti se zúčastnila bitvy u Štěrbohol (bitva u Prahy) až 6.5.1757, kdy Prahu obléhalo pruské vojsko pod vedením krále Bedřicha II. Velikého (Fridrich II. der Grosse). 
Královédvorská Městská hotovost měla v této bitvě svůj tábor na Bílé hoře.
Prapor naděje (Prapor Hotovosti) z roku 1671. Původní historický hedvábný zelený prapor městského vojska "Hotovosti", uložený v městském muzeu.
Na lícní straně je uprostřed obraz Královédvorské Panny Marie, spolupatronky města, v červených šatech, na pravé ruce drží Ježíška. Panna Maria stojí na oblaku, na kterém j
e umístěn městský znak. Na rubu je štít se znakem toskánských velkovévodů, arcivévodů z habsbursko-lotrinské dynastie (18. století), který na praporu nemá správné barvy: na srdečním štítku je znak Rakous: stříbrný štít s červeným břevnem (ve skutečnosti červený štít se stříbrným břevnem), korunovaný vévodskou korunou. V 1. poli půlený znak Uher, vpravo červenostříbrně sedmkrát dělený (Dolní Uhry/Maďarsko, starouherský znak Arpádovců), nalevo stříbrný dvojkříž na zeleném trojvrší (novouherský znak Horních Uher-Slovenska), v 2. poli český lev, 3. pole tvoří znak velkovévodů toskánských, zlatě (ve skutečnosti červeně) lemovaný štít, pětkrát žlutomodře kosmo (pokosem) dělený (znak francouzských Kapetovců-vévodů burgunských, později velkovévodů toskánských), ve 4. poli je orlice Svaté říše římské. Celý znak převyšuje císařská koruna, která na originále prosvítá dvěma oblouky za obrazem Panny Marie.
Městský znak
Slavnostní předání dekretu o udělení znaku města Dvora Králové nad Labem se uskutečnilo 13.5.2008 v jednacím sále Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v Praze. Z rukou předsedy Poslanecké sněmovny ing. Miloslava Vlčka ho převzal starosta města Daniel Lukeš. Znak byl rozhodnutím č. 30 schválen 11.4.2008.
Znak na svorníku na klenbě presbytáře v kostele z roku 1486 (foto Jan Stránský 2017).
Městský znak udělil v roce 1398 český král Václav IV.: „Uprostřed červeného štítu stojí stříbrná hradební zeď s dvěma věžemi z tesaného kamene, zakončená cimbuřím se sudým počtem stínků (hradebních zubů). V ní je otevřená zlatá brána s dvěma páry červených pantů (v bráně hlava paní králové Žofie). Každá věž má jedno čtvrcené okno a je zakončena stříbrnou sedlovou střechou s dvěma zlatými křížky. Mezi věžemi stojí uprostřed na dvou stíncích český lev.“
Císař Ferdinand I. v roce 1547 „polepšil“ městský znak: odstranil z brány hlavu královny Žofie. Místo ní byla vložena do brány zlatá mříž, vytažená do dvou třetin výšky, aby připomínala hanbu, že v roce 1421 obyvatelé města bez boje otevřeli bránu husitům a nebránili se jim.
Tato změna znaku byl jeden z trestů za povstání českých stavů a měst proti císaři Ferdinandovi I. ve Šmalkaldské válce 1546-1547 (Šmalkaldy v Durynsku).
Znak města během staletí změnil barvy střech věží, vnitřku brány i tvar štítu.
17.11.1886 byl potvrzen Zemským archivem Království českého "autentický znak" podle znaku, který byl dodatečně (není známo kdy) vlepen do Rorátníku královédvorského ze 16. století.
Ve 20. století se stříbrné sedlové střechy barvily černě (zčernalé stříbro), někdy modrou barvou, křížky se změnily na makovice a hradební zeď byla protažena až do kraje štítu. Zelená pata štítu-trávník před městskou bránou ve znaku z roku 1864 se objevovala na pohlednicích v letech 1975-1990.
Znak města je na několika budovách ve městě.
1731 (v kostele) 1864 1886 "autentický znak"
1899 (v kostele) 2008-2019
Barevně nesprávný znak je na oltáři v kostele Povýšení Svatého Kříže. V modrém poli zlatá hradba se zlatými věžemi a prolomenou bránou s vytaženou zlatou mříží. Mezi věžemi stojí na hradbách zlatý lev. Znak je z roku 1752.
V roce 2007 byla potvrzena "správnost užívané podoby znaku tak, aby nebyl v rozporu s heraldickými pravidly". Sedlové stříšky dostaly tmavočervenou barvu. Od 13.5.2008 "jsou všechna ostatní vyobrazení znaku města v rozporu s heraldickými pravidly" (citace: Jan Černík, vedoucí odboru VVS /Odbor všeobecné vnitřní správy).
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích v § 34, odst. 3: "Obce a jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby mohou užívat znak a vlajku obce. Jiné subjekty mohou užívat znak obce jen s jejím souhlasem. K užívání vlajky obce není nutný její souhlas".
O znak platný v letech 2008-2019 se zasloužil člen expertní skupiny při podvýboru pro heraldiku a vexilologii ředitel Zemského archivu v Opavě RNDr. Karel Müller.
Znak z roku 2002 (autor ing. Arnošt Drozd *1976) v odkazu:
http://heraldika.drozd.info/hag/dvur-kral2.htm
Poslanecká sněmovna vydala 11.7.2019 rozhodnutí č. 33, kterým udělila městu změněný znak. Tvar štítu je gotický a lev není tolik zdobný jako do roku 2019. Návrh vypracovala firma Velebný & FAM z Ústí nad Orlicí.
Dekret převzal starosta města ing. Jan Jarolím.
Současný prapor a znak města Dvora Králové v odkazu:
http://www.mudk.cz/cs/mesto/o-meste/symboly-mesta.html