Mariánský sloup
O postavení Mariánského sloupu na městském rynku (dnes náměstí T. G. Masaryka) bylo rozhodnuto na zasedání Městské rady v květnu 1752 a 1.6.1752 byla uzavřena smlouva se sochařem Josefem Procházkou z Chrudimi. Základní kámen byl položen 28.5.1753 a do základů Mariánského sloupu byl zazděn spis s latinským textem:
"Haec piramidis in honorem Immaculatae Conceptionis assumpta est. Sumptibus Patris Ioannis Antonius Petera, administratoris spiritualis Vysokochvojenis et consiliarii Aulae regiae aedificata est. Altissimus Dominus Athanasius Bergl plus contulit. Fundamentum lapis iactus est die 28 mensis Maii Anno 1753 in caeremoniis a decano Iosepho Rudl celebratis coram antiquo civitatis. (Tato pyramida vztyčena ke cti Bohorodičky Neposkvrněné. Postavena je nákladem Otce Jana Antonína Petery, duchovního správce vysokochvojenského a radních královédvorských. K větší rozsáhlosti přispěl Vysoce urozený pán Athanas Bergl. Základní kámen byl položen 28.5.1753 při obřadech, které vykonal děkan Josef Rudl za přítomnosti rady starobylého města.)"
Mariánský sloup a sochy na něm zaplatil P. Jan Antonín Petera, rodák ze Dvora Králové, farář ve Vysokém Chvojně a několik radních. Farář Petera věnoval peníze na zaplacení Mariánského sloupu jako dar svému rodnému městu v hodnotě 714 zl. 48 kr.
Sochy šesti světců kolem sloupu za 201 zl. 7 kr. zaplatil Ferdinand Atanáš Bergl, správce panství Františka Antonína hraběte Šporka, který vlastnil ve městě statek (dnes Městské muzeum Kohoutův dvůr).
Celý sloup byl zhotoven z křídového pískovce, dokončen v roce 1754 a stál 915 zlatých a 55 krejcarů. Původní rozpočet byl 700 zlatých.
Na vrcholu Mariánského sloupu stojí na zeměkouli socha Neposkvrněné Panny Marie (Immaculaty, svátek 8.12.). Zeměkouli obtáčí drak (ďábel) s jablkem v tlamě. Toto zobrazení je připomínkou biblické události, kdy ďábel nabízel v ráji pramatce Evě zakázané ovoce. Kolem hlavy Panny Marie je svatozář (nimbus) s dvanácti hvězdami (autor fotografií JUDr. Jiří Heger 2013).
Na římse podstavce sloupu jsou postaveny tyto sochy: Patroni lékařů rodní bratři-dvojčata sv. Kosma a Damián (svátek 26.9.), patron proti ohni sv. Florián (4.5.) a patron koželuhů sv. Vavřinec (10.8.). Kolem sloupu je postaveno šest soch: Hlavní patron Čech sv. Jan Nepomucký (16.5., kolem hlavy má nimbus s pěti hvězdami), sv. Ignác z Loyoly (31.7.), sv. Norbert (6.6.), patron farnosti a města Dvora Králové sv. Jan Křtitel (24.6.), sv. František Xaverský (3.12.) a patron poutníků sv. Jakub Starší (25. 7.). Na plochách podstavce sloupu jsou reliéfy světců: sv. František z Assisi (Serafínský, 4.10.), smrt sv. Marie Magdaleny (22.7.) a umučení sv. Sebastiána (20.1.).
Původně byly na sloupu postaveny tyto sochy: sv. Vít (15.6.) a sv. Mikuláš (6.12.). Sv. Víta nahradil sv. Florián (4.5.) a místo sv. Mikuláše je sv. Vavřinec (10.8.).
Na stranách sloupu měly být tři sochy: sv. Jan Křtitel (24.6.), sv. Jan Nepomucký (16.5.) a sv. Valentýn (14.2.). Na původních reliéfech měl být: sv. František z Assisi (4.10.), sv. František Xaverský (3.12.) a sv. Alois (21.6.).
Mariánský sloup ve Dvoře Králové nebyl postaven jako morový, jak je mylně napsáno v tištěných průvodcích. Dvůr Králové postihl mor v roce 1380 a 1582, v 18. století se morová nákaza nevyskytla. Na morových sloupech bývá mezi světci postavena socha sv. Rocha, patrona proti moru, který na sloupu ve Dvoře Králové není.
Dvůr Králové postihla epidemie cholery v roce 1832. To už Mariánský sloup stál už 78 let.
Sloup byl opraven v roce 1879. V roce 1919 ho chtěli zbořit členové Sdružení Volné myšlenky (protináboženské ateistické hnutí). V roce 1953 požadovali členové KSČ odstranění Mariánského sloupu v rámci ateistické výchovy. Jeho zbourání zabránili památkáři. Oprava sloupu se uskutečnila v roce 1988 a 2008.
Část původního ozdobného plotu byla v padesátých letech umístěna k lapidáriu u kostela sv. Jana Křtitele. V roce 1989 byla kolem Mariánského sloupu umístěna replika nového plotu.